Skřítkové Ničemníčci

Ničemníčci jsou pěkní lumpové, k práci se nemají, a na co sáhnou, to se hned poničí.

V pohádkovém světě žije tolik skřítků nejrůznějších kategorií, že by je těžko někdo spočítal. Existují skřítkové hodní i zlí, šikovní i roztržití, usměvaví i zamračení, ale spojuje je to, že jsou malí. Někteří dokonce tak malí, že když se schovají do trávy, nikdo je nevidí. Když se ale zrovna nikde neschovávají, mají na hlavách vysoké barevné čepičky, aby je náhodou někdo nezašlápnul. Skřítkové jsou většinou šikovní a pracovití, a tak jim bývají svěřeny nejrůznější práce a opravy. Stejně tak je tomu na Starých Hradech, kde pod velením Mistra Fortelky skřítkové zastávají všechny možné řemeslné práce a je to pro ně největší radostí. Najdou se tu ale i tací, kteří se do práce nemají a naopak to jsou pěkní lumpové, co stále něco rozbíjejí a ničí. Zkrátka ve světě skřítků je to podobné, jako ve světě lidském. Těm opravdu zlým skřítkům, kteří se rozhodli sloužit zlu, se říká skřeti, a i ty ve starohradských pohádkách najdete. Těch hodných bytostí je ale na Starých Hradech naštěstí více, a tak se ani ti nejmenší skřítkové nemají proč bát.

Skřítkové Ničemníčci

Ničemníčci jsou pěkní lumpové a ze jejich díla nevzdejde pranic dobrého. Toulají se na hradě a kde můžou, tam něco rozbijí a poničí. Do práce se navíc taky nemají, takže to za ně skřítkové Tvoříčci musí všechno dávat dopořádku. Na důkaz jejich spojenectví zdraví se pozdravem „Dílu zmar!“ a kde se octnou, tam je to hned pěkná šlamastika. Taky z nich jde Mistru Fortelkovi hlava kolem a snaží se všemožnými způsoby Ničemníčky napravit.